Sinfonietta
Leoš Janáček a dirigent Otto Klemperer po provedení Sinfonietty v Berlíně (30. 9. 1927)
pro orchestr, VI/18
Doba vzniku: 2. březen – 1. duben 1926, revize do 15. května 1926
Premiéra: 26. 6. 1926, Smetanova síň, Praha, dirigent Václav Talich a Česká filharmonie
Durata: 25 min
„A třesk vítězných trubek, svatý klid zalehlého v Úvozu kláštera králové, noční stíny a dech zelené hory a vidění jistého rozmachu a velikosti města rodil se v mé sinfoniettě (…) z mého města Brna!“
Víte, že Janáček byl nadšený Sokol? Právě Sokolu věnoval svou nejslavnější skladbu pro orchestr, Sinfoniettu. K příležitosti VIII. všesokolského sletu složil nejprve úvodní fanfáry, ze kterých později rozpracoval pětivětou skladbu. Původně ji Janáček nazval Vojenská sinfonietta – inspiroval ho zvuk vojenské kapely. Později připsal jednotlivé věty čtyřem místům Brna:
- Allegretto – Fanfára
- Andante – Hrad (Špilberk)
- Moderato – Králové klášter (starobrněnský)
- Allegretto – Ulice (po roce 1918 svobodná)
- Andante con moto – Radnice (česká)
Audio ukázka
Sinfonietta – Allegretto
LITERATURA – výběr ke studiu:
LÉBL, Vladimír. Janáčkova Sinfonietta. In: Hudební věda XV, Brno 1978, s. 305–315.
MAŠEK, František (ed.). Památník Osmého sletu všesokolského v Praze 1926. Praha, 1926.
HELFERT, Vladimír. Symfonietta. In: Hudební rozhledy 1926/27, roč. 3, č. 7, s. 110–112.
NĚMCOVÁ, Alena. Sinfonietta na objednávku? K osmdesátému výročí vzniku a prvního provedení Janáčkovy Sinfonietty. In: Opus musicum 2006, roč. 38, č. 4, s. 21–24.
