Po zarostlém chodníčku
Drobné skladby pro klavír. JW VIII/17
Doba vzniku: roky 1900, 1908, 1911.
První provedení první řady: 6. ledna 1905 Brno
První řada:
1. Naše večery, 2. Lístek odvanutý, 3. Pojďte s námi!, 4. Frýdecká Panna Maria, 5. Štěbetaly jak laštovičky, 6. Nelze domluvit, 7. Dobrou noc!, 8. Tak neskonale úzko, 9. V pláči, 10. Sýček neodletěl!
Druhá řada:
1. (11) Andante, 2. (12) Allegretto, 3. (13) Piu mosso, 4. (14) Allegro, 5. (15) Vivo
Durata: 1. řada 27 min, 2. řada 17 min.
Prvotním impulsem ke zkomponování cyklu byl dopis učitele Josefa Vávry z roku 1897, ve kterém Janáčka žádal o příspěvek do své edice skladeb pro harmonium „Slovanské melodie“. Z dopisu vyplývá, že by ivančický kantor ocenil „ty nejkrásnější melodie slovanské harmonisované v lehčím slohu tak, aby přístupny byly i hráčům méně routinovaným“. Janáček si vzpomněl na tuto výzvu až v roce 1900, mezi Vávrovi nabízenými „náladami“, jak je skladatel označoval, bylo šest drobnějších skladeb a hned následující svazek obsahoval další dvě skladby. V roce 1908 se na Janáčka obrátil Jan Branberger s prosbou o rozšíření sbírky drobných skladeb pro klavír, housle nebo zpěv, a zároveň skladatele požádal o doplnění programu skladeb či jejich poetický opis. Dle samotného Janáčka nebylo ale pojmenování inspirace nijak definující, naopak chtěl nechat posluchače najít si v dílech vlastní obsah: „Nezáleží na tom, aby posluchač znal konkrétní případ, k němuž se vztahovala skladba. Naopak, ať si přimyslí k názvu jednotlivých čísel ze svého života posluchač, co je případného.”
Lyrický cyklus klavírních miniatur vychází z Janáčkových vzpomínek na rodné Hukvaldy a na předčasně zesnulou dceru Olgu. Skladby se vyznačují sevřeností výrazu, prostotou, silným citovým nábojem v jednoduché písňové nebo rondové formě. Silně znatelná je také inspirace přírodou. Plně se zde prosazuje Janáčkův úsporný kompoziční styl ve stylu melodie – figura – prodleva.
Snad cítíte v [něm] pláč? Tušení jisté smrti. Za horkých nocí letních bylo andělské zrovna bytosti tak smrtelně úzko.
Z těch dob přestal jsem jezdit do krásného valašského kraje hukvaldského pro radost.
Audio ukázka
Po zarostlém chodníčku – I. řada – Frýdecká Panna Maria
Po zarostlém chodníčku – I. řada – Štěbetaly jak laštovičky (Con moto)
LITERATURA (výběr):
ZAHRÁDKA, Jiří. Po zarostlém chodníčku. Ke vzniku díla. Předmluva (česky, anglicky, německy). In Leoš Janáček: Po zarostlém chodníčku. Kassel: Editio Bärenreiter, 2006. s. 3-20.
PERUTKOVÁ, Jana. Problém programnosti první řady Janáčkova klavírního cyklu Po zarostlém chodníčku. In: Fenomén Janáček včera a dnes. Sborník z mezinárodní hudebněvědné konference, Brno 2006.
