Přeskočit na obsah

Z mrtvého domu

Poslední Janáčkova opera. Mozaika příběhů, divadlo na divadle. Slyšíte v předehře chřestit okovy?
Z mrtvého domu

Opera o třech dějstvích, JW I / 11

Vznik: 18. 2. 1927 – 7.5. 1928, rev. do 20. 6. 1928
Libreto: Leoš Janáček podle Zápisků z mrtvého domu Fjodora Michajloviče Dostojevského
Premiéra: 12. 4. 1930, Brno, dirigent Břetislav Bakala, režie Ota Zítek
Durata: 1. dějství 30 min, 2. dějství 30 min, 3. dějství 35 min

Vidíte, Dostojevský – to je literatura! V každém tvoru jiskra boží – jsou to hrozně dobří lidé – a přijde náhoda, řek bych bodnutí osudu, jen jedenkrát – a musí trpět. Odpykají si to, a jsou to lidé přímo ze zlata.“

Více informací

Poslední Janáčkova opera vychází přímo z ruského originálu Dostojevského Zápisků z mrtvého domu. Samostatné libreto neexistuje: Janáček z knihy vybral, přeložil si a zpracoval do partitury několik lidských osudů jako mozaiku vyprávění jednotlivých vězňů, sevřené jedinou myšlenkou – touhou po svobodě. Ani v té nejhlubší tísni sibiřského vězení Janáček nedopustí, aby byla udušena víra v člověka.

Opera nemá jednu hlavní postavu a kromě malé role poběhlice v ní nevystupují ženy. Jen se o nich vypráví. Janáčka zaujala také možnost využití “divadla na divadle”. V postavě mladého chlapce Aljeji viděl Janáček symbol oné božské jiskry v člověku a snad pro zdůrazení jeho čistoty v kontrastu s okolním prostředím svěřil roli sopránu.

Koncem července 1928 si odvezl partituru třetího dějství na Hukvaldy k opravám. Práci však už nedokončil: 9. srpna se nachladil a o tři dny později v ostravském Kleinově sanatoriu zemřel. Pohřben byl 15. srpna v Brně.

Operu Z mrtvého domu dopracovali dva Janáčkovi žáci Břetislav Bakala, Osvald Chlubna a režisér Ota Zítek. V této podobě se dílo hrálo od premiéry v roce 1930 po celou generaci. Nicméně postupně začaly převládat pokusy vrátit se k původnímu Janáčkovu vyznění. Dnes inscenátoři pracují obvykle s kritickou edicí Johna Tyrrella, která vzešla z originálu partitury.

Audio ukázky

Video ukázka

Leoš Janáček: Z mrtvého domu, JW I/11
Národní divadlo Brno, dirigent: Jakub Hrůša, režie: Jiří Heřman
Vyrobeno ve spolupráci s Národním divadlem Brno. Výrobce záznamu Česká televize | 2023

LITERATURA – výběr ke studiu:

CHEW, Geoffrey. VILAIN, Robert: Evasive Realism: Narrative Construction in Dostoevsky’s and Janáček’s From the House of the Dead. In: Janáček Studies, Cambridge 1999, s. 56–78.
MELNIK, Marina: Interpretace Dostojevského textu v libretu poslední Janáčkovy opery. In: Hudební věda XXIII, 1986, s. 43–55.
PŘIBÁŇOVÁ, Svatava. Svět Janáčkových oper. Brno, 1998.
STEINMETZ, Karel: Analytické sondy do artikulace hudebního času Janáčkových děl. Úvod k opeře Z mrtvého domu a sboru Potulný šílenec. In: Acta universitatis palackinae Olomucensis, Facultas pedagogica, Hudební věda a výchova IV, 1993, s. 87–111.
ŠTĚDROŇ, Miloš: Leoš Janáček a hudba 20. století. Paralely, sondy, dokumenty. Brno 1998.
TYRRELL, John. Janáček’s Operas. A Documentary Account. London, 1992.

Notové edice

Bärenreiter: Z mrtvého domu, BA 11599 01 | Souborné kritické vydání děl Leoše Janáčka, řada A / svazek 10 | editor John Tyrrell
Universal Edition: Aus einem Totenhaus, New critical edition (2017) | editor John Tyrrell

Všechna práva vyhrazena. Některé použité obrázky a notové zápisy spadají pod licenci Creative Commons 4.0 Creative Commons 4.0