1. X. 1905 (Z ulice dne 1. října 1905)
Klavírní sonátu zkomponoval Leoš Janáček ve spontánní reakci na dramatické události tzv. Volkstagu v Brně, kdy brněnští Němci protestovali proti požadavku Čechů na zřízení české univerzity v Brně. Během násilných potyček, kvůli kterým bylo pro potlačení chaosu ve městě povoláno četnictvo i vojsko, byl smrtelně zraněn český stolařský dělník František Pavlík. V den jeho smrti 2. října začal Janáček pracovat na třívěté sonátě; poslední větu (smuteční pochod) však spálil při zkoušce v den brněnské premiéry 27. ledna 1906 a po dalším provedení v Praze hodil rukopis skladby do Vltavy. První interpretka skladby, pianistka Ludmila Tučková, si naštěstí ponechala původní opis, na který upozornila v roce 1924. Díky tomu mohla být sonáta o zbylých dvou větách vydána tiskem.
Vznik: 2. 10. 1905 – 27. 1. 1906
První provedení: 27.1.1906, Brno, Besední dům, Ludmila Tučková
23.11.1924, Praha, Vinohradské divadlo, Jan Heřman
Části: 1. Předtucha, 2. Smrt
Durata 12 min.
Katalogové číslo: JW VIII/19
Videoukázka
Leoš Janáček: 1.X. 1905, (Z ulice dne 1. října 1905), JW VIII/19
Jan Bartoš | Festival Janáček Brno 2020
Literatura – výběr ke studiu
Jiraský, Jan. Klavírní dílo Leoše Janáčka. Brno: JAMU, 2005.
Kundera, Ludvík. Janáčkova tvorba klavírní. Muzikologie, 1955, III, s. 306 ad.
Kundera, Ludvík. Janáčkův klavírní sloh. Hudební rozhledy, 1924. s. 41.
Švajdová, Hana. Klavírní dílo Leoše Janáčka (Pohledy interpreta). Rigorózní práce. Olomouc: Universita Palackého, 2000.
Notová edice
Bärenreiter | Leoš Janáček: Sonáta pro klavír 1. X. 1905, BA 9501
Editor: Ludvík Kundera
