Káťa Kabanová

„Po neobyčejně tuhé práci jsem hotov se svou nejnovější operou. Nevím, nazvou-li ji „Bouře“, nebo „Kateřina“.
Proti jménu „Bouře“ mluví, že už je jiná opera takového jména; proti “Kateřině” že píši samé „ženské“!![]()
Na klasickém schématu tragické opery vytvořil Leoš Janáček v Káti Kabanové jedno ze svých nejlyričtějších děl. Zvukomalebnou a melodickou lyrikou uchopil drama z carského Ruska druhé poloviny 19. století o mladé ženě, kterou pokrytecká morálka společnosti dožene k sebevraždě.
Premiéra: 23. 11. 1921 v Brně
„Bylo mi třeba znát velkou bezměrnou lásku při skladbě té opery. Vám hrály slzy na líci, když Jste vzpomínala svého muže v těch krásných dnech luhačovických. Mne to dojalo. A Váš obraz jsem položil si vždy na Káťu Kabanovou, když jsem ji skládal. Její láska šla jinou cestou, ale přece to byla velká krásná láska.“ Leoš Janáček v dopise Kamile Stösslové 25.2.1922
Audio ukázka

Káťa Kabanová
Literatura (výběr):
Burjánek, Jaroslav: Janáčkova Káťa Kabanová a Ostrovského Bouře (Musikologie III,
1955, s. 345–416).
Evans, Michael: Janáček’s Tragic Operas (London 1977).
PŘIBÁŇOVÁ, Svatava. Svět Janáčkových oper. Brno, 1998.
TYRRELL, John. Janáček’s Operas. A Documentary Account. London, 1992.
Tyrrell, John: Leoš Janáček: Káťa Kabanová (Cambridge 1982).
Zahrádka, Jiří: Divadlo nesmí býti lidu komedií. Leoš Janáček a Národní divadlo v Brně (Brno 2018).
Zítek, Ota: Leoš Janáček – dramatik (Listy Hudební matice IV, 1925, č. 1–2, s. 8–11).