Přeskočit na obsah

Výlet pana Broučka do Měsíce

Opera o dvou jednáních a dohře JV I/6. Janáčkem opuštěná burleska.
Výlet pana Broučka do Měsíce

Libreto: Leoš Janáček ve spolupráci s Karlem Maškem, Františkem Gellnerem, Viktorem Dykem a F. S. Procházkou
Doba vzniku: 1908-1917
Premiéra: 19. 11. 2010 v Brně
Durata: 85min

Janáčkova v pořadí pátá opera je co do složitosti geneze i hledání konečného tvaru díle jednou z nejkomplikovanějších oper vůbec. Vždyť asi žádná z oper hudební historie se nemůže pochlubit takovým množstvím literátů podílejících se na vzniku libreta. Janáček psal tuto operu kvůli problémům s libretisty bezmála devět let; oproti tomu druhý díl napsal již „lehkou rukou“ za pouhých devět měsíců. Celková koncepce díla dělala skladateli těžkou hlavu. Vznikaly různé verze samostatného Výletu pana Broučka do Měsíce, dále bilogie vzniklá přikomponováním druhého dílu Výletu pana Brouča do XI. století a dále verze založená na přepracování obou dílu opět v jeden výlet měsíční, který měl však málo co společného s původní vizí. Tato nejistota může být v samotném díle patrná, avšak Výlety páně Broučkovy jsou důležitým článkem na cestě k nabytí nejen ideové jistoty při výběru námětů dalších oper, ale i k vytříbenému opernímu jazyku, jaký u Janáčka sledujeme počínaje Káťou Kabanovou.

Skladatelova představa díla byla původně jiná, neboť chtěl vytvořit operní burlesku bez závažných politických a morálních konotací. Politická situace v roce 2017 však velela dílo rozšířit o hledisko nacionální. Broučkův výlet do husitské Prahy k tomu přímo vybízel.

Po úspěšné brněnské premiéře Její pastorkyně v roce 1904 skladatel pochopil, že tvůrčí cesta touto operou nastoupená je správná. Byla to cesta ovlivněná moderními hudebnímu trendy, bohatými zkušenostmi na poli folkloristiky a posléze hlubším zájmem o lidskou mluvu a její notový záznam v tzv. nápěvcích mluvy. Po všech uvažovaných námětech se rozhodl pro humoristickou prózu Pravý výlet pana Broučka do měsíce. Kdy přesně se tak stalo není známo – první doklad Janáčkova zájmu o Broučka je z března 1908. Je možné, že Svatopluka Čecha a jeho humoristickou prózu Janáčkovi připomnělo spisovatelovo úmrtí v únoru 1908. Spíše než všeobecná obliba postavy Matěje Broučka však Janáčka patrně v jeho rozhodnutí zhudebnit Čechův námět ovlivnil samotný syžet. Právě takový námět Janáček zřejmě hledal – námět, který by se vysmál právě těm pražským intelektuálním a uměleckým kruhům a osobnostem, které neustále útočily na jeho osobu i tvorbu.

Z textu Jiřího Zahrádky pro NdB ke světové premiéře 2010

LITERATURA (výběr):

PŘIBÁŇOVÁ, Svatava. Svět Janáčkových oper. Brno, 1998.
PŘIBÁŇOVÁ, Svatava: Leoš Janáček. Praha, 1984.
TRKANOVÁ, Marie a STEJSKALOVÁ, Marie. Mářiny paměti: u Janáčků. Brno: TIC Brno, 2023
TYRRELL, John. Janáček’s Operas. A Documentary Account. London, 1992.
ZAHRÁDKA, Jiří. Osud a Výlety páně Broučkovy. Brno, 2023.
Zítek, Ota: Leoš Janáček – dramatik (IN: Listy Hudební matice IV, 1925, č. 1–2, s. 8–11).

Všechna práva vyhrazena. Některé použité obrázky a notové zápisy spadají pod licenci Creative Commons 4.0 Creative Commons 4.0