Přeskočit na obsah

Glagolská mše

Liturgický text – a přece uchopený naprosto nově. Poslechněte si jedinečné zhudebnění staroslověnské mše.
Glagolská mše

Kantáta, JW III/9.
1. Úvod, 2. Gospodi pomiluj, 3. Slava, 4. Věruju, 5. Svet, 6. Agneče Božij, 7. Varhany solo, 8. Intrada
Vznik: 2. 8. – 15. 10. 1926,
revize prosinec 1926, 29. května., 1. září, listopad – prosinec 1927.
Premiéra: 5. prosince 1927, Brno, Stadion. Dirigent Jaroslav Kvapil, orchestr Národního divadla a sbor Besedy brněnské, sóla Alexandra Čvanová (S), Marie Hloušková (A), Stanislav Tauber (T), Ladislav Němeček (B), Bohumil Holub (varhany). Janáček byl premiéře přítomen.
Durata: 45 min.

Dnes mi svítíš, měsíčku, z vysokého nebe
na ústřižky papírové, plné not (…)
Chrám mi rostl v olbří velikost hor
a rozklenutého nebe do dálek zamlžených;
zvonečky v něm zvonilo stádo oveček.
Slyším v tenorovém sólu jakéhos velekněze,
v sopránovém dívku-anděla, ve sboru lid náš.
Svíce, vysoké jedle v lese a zažehnuty hvězdami;
a v obřadu, tam kdesi vidinu knížecí sv. Václava.
A jazyk věrověstců Cyrila a Methoda.

Více informací

Mše na církevně slovanský text? To není v případě Janáčka nic nepochopitelného, právě naopak. Byl odchovancem augustiniánského kláštera na Starém Brně, centra cyrilometodějského hnutí. Celý život byl hrdým Slovanem. „Chtěl jsem zachytit víru v jistotu národa na podkladě ne náboženském, ale na tom mravním, silném, který si bere Boha za svědka„, vzpomínal.
Ale proč toto vrcholné dílo duchovní hudby dvacátého století vůbec vzniklo? V roce 1920 se Janáček setkal v Hukvaldech s Leopoldem Prečanem, pozdějším olomouckým arcibiskupem. V hovoru vyjádřil skladatel nespokojenost s úrovní liturgické hudby a Prečan opáčil, aby tedy složil sám něco hodnotného. Na latinský text Janáček snad ani nepomyslel. Zamýšlenou kompozici ve staroslověnštině však nedokončil. Když pak jeho letní pobyt v Luhačovicích v srpnu 1926 provázelo nepříznivé počasí a pocit osamění, na rozpracované části Slava a Věruju myšlenkově navázal, a v průběhu pouhých tří týdnů vystavěl základy znělému chrámu přírody – Glagolské mši. Dílo pak celý podzim revidoval a upravoval ještě i před premiérou v prosinci 1927. Koncert živě přenášel i rozhlas, provedení mělo velký úspěch.
Není divu, Glagolská mše je strhující.
Poslechněte si ukázku.

Audio ukázka

Video ukázka

Jevištní zpracování Janáčkovy Glagolské mše JW III/9 z autorského projektu dirigenta Jakuba Hrůši a režiséra Jiřího Heřmana „Z mrtvého domu / Glagolská mše“.
Orchestr a sbor Janáčkovy opery Národního divadla Brno, festival Janáček Brno 2022. Vyrobeno ve spolupráci s Národním divadlem Brno. Výrobce záznamu Česká televize 2023.

Hudební nastudování: Jakub Hrůša
Sbormistr: Pavel Koňárek a Martin Buchta
Režie a light design: Jiří Heřman
Scéna: Tomáš Rusín
Kostýmy: Zuzana Štefunková Rusínová
Choreografie: Jan Kodet
Dramaturgie: Patricie Částková
Vedoucí hud. přípravy: Daša Karasová
Soprán: Kateřina Kněžíková
Alt: Jarmila Balážová a Jana Hrochová
Tenor: Peter Berger a Eduard Martyniuk
Bas: Jan Šťáva a Josef Škarka

Postludium z Glagolské mše

varhany: Petr Kolař | 2023

Vyrobil Operachot v rámci projektu „Věc Janáček“.

LITERATURA – výběr ke studiu:
ZAHRÁDKA, Jiří. Ke genezi a premiéře Janáčkovy Glagolské mše. In: Musicologica Brunensia. Stanislav Tesař at 70. Brno. Brno, 2010.
WINGFRIED, Paul. Janáček: Glagolitic mass. Cambridge, 1992.

Notové edice

Bärenreiter: Glagolská mše (verze září 1927 – před prvním nastudováním), H 8020 | editoři Jiří Zahrádka, Leoš Faltus
Bärenreiter: Glagolská mše (verze poslední ruky), H 7935 | editoři Jiří Zahrádka, Leoš Faltus
Universal Edition: Glagolitic Mass, UE34337 | editor Paul Wingfield

Všechna práva vyhrazena. Některé použité obrázky a notové zápisy spadají pod licenci Creative Commons 4.0 Creative Commons 4.0