Glagolská mše
Kantáta. JW III/9.
Vznik: 2. 8. – 15. 10., 20. 12. 1926,
rev. prosinec 1926 29. 5.,1.9., listopad – prosinec 1927.
Premiéra: 5. 12. 1927, Brno, Stadion, dirigent Jaroslav Kvapil, orchestr Národního divadla a sbor Besedy brněnské.
Durata: 45 min.
Dnes mi svítíš, měsíčku, s vysokého nebe
na ústřižky papírové plné not (…)
Chrám mi rostl v olbří velikost hor
a rozklenutého nebe do dálek zamlžených;
zvonečky v něm zvonilo stádo oveček.
Slyším v tenorovém sólu jakéhos velekněze,
v sopránovém dívku-anděla, ve sboru lid náš.
Svíce, vysoké jedle v lese a zažehnuty hvězdami;
a v obřadu, tam kdesi vidinu knížecí sv. Václava.
A jazyk věrověstců Cyrilla a Methoda.
Mše na církevně slovanský text? To není v případě Janáčka nic nepochopitelného, právě naopak. Byl hrdým Slovanem, svou mší podle vlastních slov vyjadřoval spíš „víru v jistotu národa“ než víru v křesťanském slova smyslu. V roce 1920 ho olomoucký arcibiskup Leopold Prečan v debatě o úrovni liturgické hudby popíchnul, aby napsal sám něco lepšího. Na latinský text Janáček snad ani nepomyslel. Když pak jeho letní pobyt v Luhačovicích v srpnu 1926 provázelo nepříznivé počasí a pocit osamění, vyrostl z jeho slovanských kořenů celý znělý chrám přírody – vrcholné dílo duchovní hudby dvacátého století. Glagolská mše je živá a ohromující. Poslechněte si ukázku.
Audio ukázka
Glagolská mše (Mša glagolskaja)
Literatura (výběr):
ZAHRÁDKA, Jiří. Ke genezi a premiéře Janáčkovy Glagolské mše. In: Musicologica Brunensia. Stanislav Tesař at 70. Brno. Brno, 2010.
WINGFRIED, Paul. Janáček: Glagolitic mass. Cambridge, 1992.
