Praha

Píše se rok 1874 a Janáček přijíždí do Prahy za studii na varhanické škole. Jeho vztahy s pražským uměleckým prostředím jsou ale od samého začátku problematické.

Kritika provedení gregoriánské mše, kterou řídil ředitel jeho školy František Skuherský, mu vyslouží okamžité vyloučení ze studia. A tím jeho složitá cesta k přijetí Pražany jen začíná.

Dominikánský klášter sv. Jiljí

Právě tady, na varhanické škole, studoval Janáček v letech 1874 a 1875.

Štěpánská ulice 50

V bytě na Štěpánské bydlel Janáček během studia varhanické školy.

Kostel u sv. Vojtěcha

Vojtěšská 214, Nově Město
V tomto kostele působil jako varhaník Antonín Dvořák v době, kdy se s ním Janáček seznámil. Umělecké spříznění a vřelé přátelství trvalo po celý život.

Národní divadlo

Národní 2, Nové Město
Janáčkovu nejslavnější operu Její pastorkyňa pražské Národní divadlo nejprve odmítlo. Uvedlo ji až v roce 1916, 13 let po dokončení a 12 let po brněnské premiéře.
Pražské uvedení ale Janáčkovi přineslo úspěch. V Praze slyšel Její pastorkyni ředitel vídeňské Universal-Edition a rozhodl ji vydat.
V Národním divadle se odehrála také premiéra operní bilogie Výlety páně Broučkovy (1920) a inscenace Káti Kabanové (1922) a Příhod lišky Bystroušky (1925).

Národopisná československá výstava

Janáček předsedal Moravskému pracovnímu výboru Národopisné českoslovanské výstavy v Praze v roce 1895. Jezdil do Prahy často, aby sledoval průběh folklorních slavností. Kromě svých dramaturgických vkladů a počinů do libreta Národopisné výstavy také přivedl valašské hudce z Polanky, lašské hudebníky, zpěváky a tanečníky z Kunčic pod Ondřejníkem.
Během srpna se pak podílel na průběhu tzv. moravských dnů v rámci národopisné výstavy.