Poznejte dílo Leoše Janáčka

Čekali jste jen skladby? To byste se připravili o velkou část Janáčkova odkazu.

Seznamte se také s Janáčkem teoretikem, hudebním kritikem, dirigentem, pedagogem a sběratelem lidových písní.

Významnou součástí Janáčkova tvůrčího odkazu je poměrně rozsáhlé literární dílo. Zahrnuje osobité myšlenky a kritické postřehy, kterými Janáček reagoval na společenský a kulturní život doby i prostředí, v němž žil.

Leoš Janáček byl učitelem stejně jako jeho otec i děda. V rozsahu své pedagogické a organizační činnosti však své předky dalece překonal. Řídil sbor a orchestr Besedy brněnské – zavedl tradici velkých vokálně orchestrálních koncertů, každý týden vydával nové číslo časopisu Hudební listy (do nějž psal sám operní recenze), založil Varhanickou školu, kterou coby její ředitel připravil na přeměnu v Konzervatoř Brno.

Navíc se od roku 1888 v okolí svých rodných Hukvald začal aktivně zabývat zápisem lidové hudby, která se pro něj stala inspirací v autorské tvorbě. Ze sběru lidových písní a tanců se stal Janáčkův odborný zájem. S předními národopisci spolupracoval na přípravě Národopisné výstavy českoslovanské, která se konala v roce 1895 v Praze. Od roku 1905 byl předsedou Pracovního výboru pro lidovou píseň na Moravě a ve Slezsku. Řadí se tak mezi zakladatele moravské hudební folkloristiky a podílel se na institucionalizaci odborných pracovišť.
A k tomu celý školní rok vyučoval. A komponoval.